Klubka dostávám od
K.... můj muž pořád nemůže uvěřit tomu, že jich nemám dost a že mi udělají radost snad největší , tak mi je nedává (výčitka to ale není:-)... a tak mě obzvlášť těší, když nějaké klubíčko připutuje ....dostaly jsme s K.
dárek od milé D. - je to naše zákaznice, ale nějak mi to slovo přijde neosobní, takže ženy spřízněné s námi pletením - z jejího výletu do Německa.
Moc děkuju!
tedy ideální ke zkombinování s Malabrigo Arroyo - 305 m 100% merina:-)
Katanu jsem měla ve "frontě " už nějaký čas, návod přímo psaný pro 600 m Arroya, nahozeno, abych měla na cestách co plést.
O víkendu jsem byla totiž na výletě s kamarádkou Kristýnou v
Želivě.
Zarazil vás tvar slova? Nás taky:-)
Poprvé jsme byly opraveny, když jsme jely stopem z Křelovic do Želivi - pan řidič nás s úsměvem hned opravil - do Želiva:-) Druhý pán dbal na správné skloňování při prohlídce pivovaru - a ukázal nám také cedulku s vysvětlením skloňování:
TEN Želiv a pomocný vzor "les" - věděli jste? Já ne. Ale už vím.
Do Želiva jsem jela bez foťáku, nějak jsem měla potřebu spíš ten čas prožít než lovit nejhezčí záběry, je to krásné místo, až ho navštívíte, dáte mi třeba za pravdu.
Dovezla jsem si literaturu - útlou brožuru o Internačním táboře Želiv (1950 -1956) - nelehké čtení...
"Téměř neuvěřitelně zni dopis jednoho mladého řeholníka, zaměstnaného v klášterní prádelně. "Občas nás navštíví jeden starý premonstrát /novoříšský Štěpán Jakub Rajda, nar.1872/...prošel Osvětim, Mauthausen, Dachau. Posteskne si někdy a říká: mezi Dachau a Želivem není velký rozdíl. Snad ten, že tam nám balíky nevykrádali, kdežto zde ano, zde musí pracovat i staroušci, tam nemuseli...."
.... jak bezstarostný život si vedu...