Na Boží hod vánoční jsme se vypravili za rodinou - s bratrem jsme se potkali u maminky - a jeli navštívit místa, kde maminka vyrůstala a kde jsou pochovaní dědeček s babičkou.
V místním kostele je vystavený betlém, který vyřezával můj pradědeček, babiččin tatínek.
Kluci nejvíc obdivovali slona ...a pak se jim taky líbil anděl, který jim po vhození mince zazpíval
Společenstvo Prstenu muž půjčil kamarádovi a zůstalo půjčeno napořád...dlouho jsem po něm v antikvariátech pátrala, až jsem v Antikvariátu Čejka našla.
Letošní tajemné pletení - tato výborná společná zábava (třeba jen to vybírání přízí:-))- je za mnou. Páteční ráno bez návodu od Stephena bude...no takové jiné:-))
Děkuju Stephenovi za pletařské dobrodružství, jeho návrhy jsou obdivuhodné a troufám použít slovo geniální!
Mám radost: z barev a taky z toho, že jsem to dotáhla do konce:-) Bavilo a baví mě sledovat pletařky z našich končin i na Ravelry, to neskutečné množství barevných kombinací je ohromující!
Mírné rozpaky patří tvaru šátku - na mě příliš nesymetrický...no ale vše nové je výzvou, tak to tak beru...
Dnes jsou to přesně 3 roky, kdy se objevil první příspěvek na mém blogu - milá vzpomínka na staré časy (fotka alá Mimibazar:-)) a tak trochu symbolická - netušíc, že s Vevkou, která má dnes svátek, budu nejen kamarádka, ale i Vlněná sestra. Některé věci člověk vidí až při pohledu zpět a rozjasní se jejich smysl...
Můj blog - především o pletení, občas o muzice, kterou zrovna poslouchám...méně slov o tom, čím vevnitř žiju, to mi jde nejlíp, když si můžu s někým povídat....
.. blog mě přivedl ke spoustě zajímavých nejdřív virtuálních a pak taky osobních setkání, za která jsem moc vděčná.....a tak si stále chci uchovat tento malý virtuální deník ....
Všem, kteří čtou a třeba i napíšou komentář, děkuju, je to pro mě radost!
A dnes chci udělat radost někomu také já - za týden vylosuju někoho, komu upletu šátek Shaelyn
- ze 3 klubek Jawollu, barvu si obdarovaná vybere u nás v eshopu:-)
Takže...díky, že jste tu se mnou:-)
.
No a a ještě píseň - na koncert UJD se totiž moc těším:
Vybírání přízí na Doodlera teda trvalo..nejprve jsem asi před měsícem nafotila různé varianty Malabriga Sock, pak vybrala jednu z nich, nakonec se mi to rozleželo a řekla jsem si, že počkám, až budeme mít nové barvy....
...a včera se to zlomilo....o čem je Mystery KAL? o dokonalosti? o krásné barevné kombinaci?...
O zábavě a radosti z pletení!
Bylo rozhodnuto...potřebuju nahodit hned, abych mohla sdílet s ostatními a tak se taky stalo....
Pletla jsem intenzivně a s radostí, netušíc, že dnešní pletení bude s úplně jiným nádechem...
...dnes bylo pletení meditací a modlitbou za všechny trpící nejen v Paříži...
Film o Filipovi a kapele jsem si nenechala ujít - zasáhl hluboko, ten klavír, který už člověk naživo nikdy neuslyší...ten dar slova a hudby... a tak jsem mu na konci zatleskala jako na koncertě...
Psímu vojákovi posílám kromě modlitby i úryvek básně:
Báseň starého Indiána
Nezajímá mě, z čeho žiješ. Chci vědět, po čem toužíš,a zda máš odvahu setkat se s touhou svého srdce.
Nezajímá mě tvůj věk. Chci vědět, jestli bys riskoval, aby se na tebe dívali jako na hlupáka kvůli tvé lásce, snu, nebo kvůli dobrodružstvím, aby jsi opravdu žil.
Nezajímá mě, jaké tvé planety stojí spolu s Měsícem. Chci vědět, jestli ses dotkl středu svého smutku, zda v tobě zanechala v životě rány zrada, a zda ses už kvůli strachu z dalších bolestí stáhl.
Chci vědět, jestli vidíš to krásné i tehdy,když to není krásné každý den, a že život pochází z Boží přítomnosti.
Chci vědět, jestli dokážeš žít s neúspěchem, s mým nebo s tvým a přece se zastavit na břehu jezera a zakřičet stříbrnému měsíci: „ANO!“
Nezajímá mě kde, co a s kým ses učil. Chci vědět, co tě podrží zevnitř, když už se všechno ostatní zřítilo.
Chci vědět, jestli dokážeš být sám se sebou a zda jsi opravdu rád sám se sebou v prázdných chvílích.
příze Karisma (10 klubek šedých a 4 klubka barevná)
jehlice č.3 a 4
Technická: upletla jsem zkušební vzorek, změřila obvod hrudníku a vybrala velikost L, páč M by podle návodu bylo malé...po dokončení si to nemyslím, přece jen příze trochu při blokování povolila.
Sedlo není v návodu příliš propracované a je to znát, no ale Martě to asi odpustím, aspoň se do ní hezky schovám:-)
