pátek 6. října 2017

Berlin Knits 2017


Po dlouhých dvou a půl letech jsme s Katkou vyrazily na delší než jednodenní výlet za pletením a přízemi.
Už loni jsme měly v plánu jet na Berlin Knits, jen zrovna měl festival roční pauzu.

A byl to skvělý čas!
Vyrazily jsme v pátek v noci přímým autobusem z Brna do Berlína, v 8h ráno jsme vystoupily z autobusu na ZOB Berlín - berlínském hlavním autobusovém nádraží. Původně jsme měly v plánu dát si hned snídani, ale první dojem nás odradil, nádraží špinavější než brněnský hlavňák - a to už je co říct:-)
Metrem jsme se přiblížily k místu konání akce, bylo jasné, že jedeme správným směrem, koncentrace pletených věcí na osobách kolem nás rostla:-) 


Fronta před vstupem byla sice dlouhá, ale aspoň jsme měly příležitost prohlédnout si okolo stojící a prohlížet si "Ravelry partu" a její krásné kousky naživo.
Sobotní program byl nabitý - okouknout příze, něco vybrat a vymyslet, k čemu asi by se to hodilo - o půl třetí nám pak začínal workshop.






Nedělní poklidný den začal dobrou snídani v příjemné kavárně, pak jsme se přesunuly na festival a tam jsme zůstaly, dokud to šlo:-) Prošly jsme znovu všechny stánky, pletly, povídaly si s kolemjdoucími a okolosedícími...



Moc mě potěšila příjemná a přátelská atmosféra, spontánní rozhovory o přízích a šátcích. Bylo úplně jedno, kolik toho kdo upletl, nebyl cítit přehnaný obdiv ani ke známým designérkám Joji Locatelli a Veeře Valimaki a jiným, které na festivalu vedly workshopy a pak šly také nakupovat... jsou jedněmi z nás, protože nás spojuje stejná vášeň a nadšení...

To jen návrat do české kotliny je o to smutnější - někoho ponížit, někoho nekriticky obdivovat, neustále si stěžovat - česká mentalita v kontrastu se zážitky minulého víkendu mě tentokrát výrazně semlela. 
Radost, kterou jsme chtěly sdělit a přenést, je okamžitě komentována negativně - postoj "nemůžu mít všechno, tak raději nechci nic vidět a nikam jet "- je z mého pohledu čisté rouhání.
Díky tedy všem, kteří to vidí podobně a neměří cenu života a vše okolo penězi.
Tak moc bych nám přála, abychom si přestali stěžovat na život a všechno co nemáme a byli vděční za to, co máme, není toho málo...
Třeba jen projít se v Berlíně z jedné strany Berlínské zdi na druhou úplně svobodně je zázrak!
40 let komunismu je v české mentalitě bohužel pořád silně cítit...naděje, že z toho myšlení vybředneme, mě nikdy neopustí...


A co přibylo do mého šuplíku?


Krásné příze od Garnstories, Tieke, Friedy Fuchs a Das Mondschaf. 
Už se těším, až z nich nahodím:-)







Moc ráda bych se do Berlína znovu podívala a taky prošla město, které na mě dýchlo svobodnou atmosférou.
Vzpomněla jsem si, že Pro Bowieho i U2 (a mnohé jiné) to bylo klíčové město jejich tvorby.
Dnes U2:-)




18 komentářů:

  1. Helenko, to musel být nádherný výlet :-)) A já proč se mi v Londýně, tak krásně dýchalo :-)) a hned jsem si říkala, tady chci zůstat, všichni se usmívají, omlouvají....Jak vám závidím (teda v dobrém :-)) ), příště jedu taky :-)) Úlovky skvělé, už se těším, co z nich bude :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, moc ti přeju výlet do Berlína, třeba se tam příště potkáme:-) Úsměvy a pohoda mi tady chybí..Těším se na tvé vyprávění o Skotsku, chystám se v klidu projít tvé fotky na Instagramu:-)

      Vymazat
  2. Díky za milou reportáž! :-) z fotek i textu dýchá optimismus a pohoda. Pokud bude Berlin Knits za rok, určitě vyrazím
    A na téma „nemůžu mít všechno ?" nepotřebuju přece všechno!
    Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skvělé, česká skupinka bude zas větší:-)

      Vymazat
  3. Ty barvy! Oooo :-) Závistí jsem celá tyrkysová :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Muselo to být krásné. Ten český negativismus, teď před volbami vystupňovaný, je ubíjející.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Osvěžující dny, zase jsme pocítila, jak je potřeba cestovat, co to jde:-)) Jo, jo, ty volby to fakt ještě vyhrotily...no už jsem si zas zvykla a filtruju, co to jde:-)

      Vymazat
  5. krásná reportáž, moc díky....zdravím A.l

    OdpovědětVymazat
  6. Berlín mám moc ráda, vážně uvažuju, že další holčičí výlet s Ev. bude po Polsku právě Berlín. A jinak si dovedu představit, jak jste se tam musely mít báječně, něco podobného čekám od Boloňského festivalu dětské knihy, kam se v březnu chystáme s Marcelou. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko a my plánujem s Katkou Polsko:-)) Festivaly jsou skvělé, když se potkají lidi se stejnou vášní, stojí to za to:-)

      Vymazat
  7. Helčo, moc krásně jsi to napsala. P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Pavli:-) Nějak jsem musela:-))

      Vymazat
  8. Musel to být příjemný výlet.
    Velmi se mi líbí budova, ve které podujetí probíhalo. Kdyby tak v Brně našla jedna z nefunkčních textilních továren podobné využití...
    Aurora vypadá krásně.
    (Nevím přesně, k čemu se vztahuje tvé smutné zamyšlení, ale snad to nebude tak zlé. Doufám tedy.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo opravdu skvěle (až na ty noci v autobuse, z toho už se člověk po čtyřicítce vzpamatovává mnohem hůř:-)) Už je líp, děkuju:-) Do mysli se snažím pouštět jen to pozitivní a nenechat se převálcovat:-)

      Vymazat
  9. Jak závidím výlet do Berlína - musí to být super zážitek.
    Je pravda, že češi si závidí snad i nos mezi očima. Všechno chtějí hned, na nic nechtějí čekat a nedejbože, pokud má soused něco lepšího než on, tak je zle. Ale na druhou stranu jsou i lidé, kteří pomáhají, nezávidí a jsou spokojeni s tím co mají. Ono je to asi v každém národě stejné, jen mi to dávámo asi hodně znát.
    T.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doporučuju:-)
      Je to pravda, rozhodně je můj povzdech hodně obecný, když si vzpomenu na spoustu skvělých a dobrých lidí, které znám, je mi hned líp:-)

      Vymazat