neděle 6. března 2016

Jdu krajinou / I







 Každej si hledá svý...lyžaři svoje svahy, kde si užívají obloučky, skokánky a adrenalin..

.....a já nelyžař toulky krajinou ...

...cesta do Říček v Orlických horách...

Jdu krajinou krok za krokem 
Nikam nepospíchám, není kam a nejsem otrokem 
ani času, co se jen tak vleče 
Tak žádný křeče, nic mi neuteče 

Čtu si nohama tuhle zem, její mapu 
Hory a údolí a pomalu chápu, 
proč je mi jako bych se vracel zpátky k mámě, 
která tu dlouho a trpělivě čekala na mě 

Tady jsem pánem ve svém domě 
a všechno, co tu je, to je tu pro mě: 
Moje lesy, kopce, stromy a řeky, 
údolí, cesty, pole až na věky 


Jsem velmi velmi bohatý pán 
Mám všechno, co chci 
a co chci, to mám 
Mám všechno, co chci 
a co chci, to mám

text: Traband



6 komentářů:

  1. Moc ráda se procházím sama. To jsi měla pěknou zábavu na horách. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt jsem si to užila...ještě že nelyžuju (a nežecké tratě nebyly upravené):-)

      Vymazat
  2. Krásná báseň. .. krásné chvilky ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo výborně...i dnes mi vzpomínky zabloudily do kraje, kde člověk jen tak někoho nepotká:-)

      Vymazat
  3. Říčky dobře znám! A cestu tam z Rokytnice po silnici nebo Julinčiným údolím. Nebo ze Zdobnice. Nebo přes hřeben. Prostě odevšad :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně!! Tak tam (skoro všude) jsem pochodila:-)

      Vymazat